Dá se investovat do vína? Jaká vína jsou vhodná k investici?
Investice do vína je velmi složitá a těžce předvídatelná věc. Investice do tuzemských vín je v soukromém sektoru takřka nemožná. Rychlé zhodnoceni vína, jako produktu, je teoreticky možné u ročníků, kdy případná výhra, či umístění ve vinařských soutěžích víno posune výše v poptávce, ale s nejistým výsledkem. Případné vítězství vína či vinařství má spíše marketingový charakter, ale je zároveň jistým ukazatelem kvality (jedná-li se o prestižní výstavu), pro konečného spotřebitele.
Zhodnocení vína archivací je také jedna z možností, ale ne všechna vína k archivaci vhodná jsou. Vína, u kterých je žádoucí zachování svěžesti a „mladistvého charakteru“ naopak archivací hodnotu ztrácí. Vína, která archivací na hodnotě nabývají, musí už před uložením splňovat určitá kritéria, zejména poměr kyselin atp. Zkušení vinaři a sommelieři jsou schopni určit, které víno potřebuje „ležet“ a jak dlouho, zda-li a o kolik stoupne hodnota vína však ovlivňuje více faktorů. Poptávka je především po dobrých ročnících, nebo věhlasných oblastech a moderních odrůdách.
Jakých soutěží se mohou zúčastnit vinařství a jak probíhá hodnocení vína a jaký to má smysl pro spotřebitele?
Vinařství se můžou zúčastnit prakticky všech soutěží, splňují-li podmínky dané organizátorem (živnostenské oprávnění, vinařskou oblast pro ktrerou je soutěž určena atd.). Někdy jsou také podporovány státními vinařskými fondy. Soutěže mají místní, oblastní, ba dokonce světový charakter. První mezinárodní vinařskou soutěž zorganizoval francouzský král už v roce 1224. Dnešní prestižní soutěže mají přesně stanovená kritéria. Účastní se nejlepší degustátoři z dané oblasti i celého světa a oni mají významný vliv na prestiž soutěže.
Ani samotná hodnotící komise to nemá nikterak jednoduché. Dokonce soutěže používají metodu, kdy se některé vzorky vín opakují a sleduje se rozptyl v bodovém hodnocení degustátora. Pro příklad vzorek s číslem sedm je shodný s vzorkem číslo deset, o čem hodnotící komisař samozřejmě neví a organizátor potom porovnává shodnost v bodování, kdy degustátoři s největšími rozdíly v hodnocení do celkového výsledku soutěže nezasahují. Všechny hodnocené vína jsou anonymní a není předem známo, který vinař víno vyrobil.
Úspěšná vína by měla být zárukou kvality pro nás spotřebitele. Garantem je prestiž dané soutěže. Existují i vinařství, která se žádných výstav neúčastní. Důvody jsou různé. Nedůvěra, možnost korupce a výroba takzvaných „závodních vín“, kdy víno určené pro danou výstavu, není shodné s pozdějším obsahem v lahvích uvedených na trh. Také proběhly informace, že se někteří výrobci zaměřují na určitou odrůdu (šarži), ale celá produkce již takovou péčí neoplývá. Prestižní soutěže si však své renomé hlídají a medaile i ocenění, které nacházíte na lahvích vína mají velkou váhu a smysl.
Co je to školení vína?
Školení vína je soubor různých úkonů a opatření, které přispívají k čirosti, stabilitě a celkové kvalitě vína před stáčením do lahví, někdy i přímou distribucí. Zde je nutno použít veškeré zkušenosti sklepmistra a každý vlastní svůj zaručený recept, jak se „školí“ nejlépe.
Jaké jsou vinařské oblasti v ČR a ve světě a jaký je mezi nimi rozdíl?
Vinařské oblasti jsou v moderním pojetí vína děleny, ale za nejdůležitější atribut je považována půda, její složení (za jeden z hlavních činitelů se považuje propustnost půdy) a podnebí. V úvahu je potřeba brát také odrůdu, protože každá potřebuje jiné podmínky, průměrný počet slunečných dnů střídajících se s deštěm atd. Na důležitost složení půdy ukazují světoznámé viniční tratě, kde hranice mezi jednotlivými vinicemi mnohdy činící jen pár metrů a rozdíl v kvalitě výsledného produktu je diametrálně odlišný (podnebí je samozdřejmě stejné).
Jižněji položené vinice mají více slunečných dnů v roce, jiné složení půdy, ale většinou méně přirozené vláhy. To má za následek větší cukernatost hroznů při sběru, ale většinou nižší kyselinu. Ta má také významný vliv na výslednou chuť zejména u bílých vín. Naopak vína červená více sluníčka potřebují. Výše uvedenou kyselinu nám „závidí“ jižněji položené oblasti, které ji mnohdy uměle nahrazují. U nás se mnohdy uměle snižuje (odbourává).
Každá odrůda vína má jiné požadavky na polohu a způsob pěstování. Proto jsou znalci vyhledáváná vína mnohdy více podle polohy (terrior), než podle údajů na etiketě lahve - přívlastek, zbytkový cukr, kyselina a bezcukerný extrakt.
Jaké zásady se dodržují při kombinaci jídla s vínem a jak se víno servíruje? Je možné používat víno do míchaných nápojů? Jaké víno je vhodné pro použití v kuchyni při vaření?
Snoubení vína s jídlem je cesta, která vhodnou kombinací přináší neopakovatelný gurmánský zážitek.Už od samotného vzniku víno doprovázelo jídlo, zejména u slavnostních příležitostí a i v dnešní době si oblasti s vinařskou kultůrou neumí stolování bez vína představit.
Víno musíme volit tak, aby jídlo doprovázelo. Snoubení vína s jídlem znamená, že víno svou chutí jídlo nepřehlušuje a obráceně. Například jídlo s výraznějším charakterem si žádá výraznější víno. Jemnější pochutiny zase jemnější a celkově lehčí víno. Obecně platí, že k bílým masům bílá vína a k tmavým červená, ale záleží na způsobu ůpravy a druhu (odrůdě ) vína. Lehčí červené se dá použít třeba tam, kde se doporučuje těžší bílé a naopak. Hlavní zásadou tedy je podtrhnout chuť jak vína, tak jídla. V dokonalém výsledku skoro ani nedokážeme určit která z chutí převládá.
Servírovat víno správně je podstatná věc vedoucí k dokonalému zážitku. Zásadní je servírovací teplota (v úvahu je třeba brát, že teplota vína při podávání díky okolní teplotě a teplotě sklenic trochu stoupne) :
- - Bílé víno (není-li uvedeno jinak), podáváme při teplotě 10-12 °C.
- - Růžové víno(není-li uvedeno jinak), podáváme při teplotě 10-12°C.
- - Červené víno (není-li uvedeno jinak), podáváme při teplotě14-16°C.
- - Sekty (není-li uvedeno jinak), podáváme při teplotě 8-10°C.
Sklenice musí být vyrobeny z kvalitního čirého skla, aby bylo možno posoudit barvu vína a případné závady.Tvar sklenic je většinou tulipánovitý pro lepší koncentraci vůně v její horní části .Sklenice na sekt jsou podlouhlé a krásně ukazují stoupající bublinky. Objem sklenic se doporučuje u bílých vín cca 300ml a u vín červených 400ml. Některá vína je lepší opatrně přelít do dekantační nádoby (skleněná karafa podobná džbánku), kde se víno okysličí, rozvine se aroma a při opatrném přelití případná usazenina (vinný kámen), zůstane na dně lahve.
Použtí vína do míchaných nápojů někteří ortodoxní vinaři zatracují. Pravdou je, že u kvalitního vína přidáním jiné chutě se potlačí chuť původní, pro kterou je víno nejvíce ceněno. Totéž platí u sektu : přidáme-li obligátní jahodu, je až skoro jedno, jak sekt původně chutnal. Nádherné vlastnosti chlebovinkového pinotu, či banánového chardonnay jsou vytěsněny aromatičtější a chuťově výraznější jahodou. Snad jen vinný střik pro osvěžení, nebo kostka ledu do letního rosé by se daly tolerovat, ale jedná se o občerstvení, nikoli degustaci.
V mnoha kuchyních světa je víno přidáváno také přímo do jídla během vaření. Alkohol se teplem odpaří a zůstane příjemná chuťová a voňavá vložka. V receptech, kde je doporučeno použít víno, vybíráme výhradně kvalitní vína a ta je možno k hotovým pokrmům také podávat – to je skvělé. Jaký druh vína vybrat je složitější. Není-li v receptu uvedena odrůda, musíme brát v úvahu v první řadě barvu vína ( bílá masa by nám červené víno zabarvilo ) a aroma i chuťovou výraznost v řadě druhé. Kupříkladu jemná kuřecí prsíčka by nám s výraznou chutí muškátových odrůd nekorespondovalo, naopak francouzský „Boeuf bourguignon“ (hovězí na víně), je při použití plného červeného vína opravdová delikatesa!
Je možné vypěstovat si víno kdekoliv v ČR?
Víno jako takové se u nás a zemích s podobným klimatem dá pěstovat prakticky kdekoli. Ovšem, abychom dosáhli kvality potřebné pro výrobu dobrého vína je jen pár oblastí zejména na jižní Moravě a v okolí Prahy a Mělnicka, kde se vínu daří. Pro studenější oblasti již byly vyšlechtěny rezistenty odolné proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí, ale důležitost klimatu a složení půdy se nedá žádným způsobem nahradit.
Jakými chorobami víno trpí a jak se léčí?
Nemoci vína byly, jsou a budou jeho přirozeným nepřítelem. Vznikají při nedostatečném ošetření vína před lahvováním, špatně voleným obalem na víno nebo nekvalitním uzávěrem. Někdy také špatnou manipulací při distribuci a prodeji. Prudké výkyvy teplot, přímé světlo a hrubé zacházení vínu nesvědčí. Lahve jsou nejvhodnější z tmavšího skla, aby zamezily přístupu přímého světla.
Při nákupu dáváme pozor zejména na barvu a čirost. Vína s jakýmkoli zákalem jsou nepřípustná. V lahvi se však může vyskytnout vinný kámen, který je zdravotně nezávadný a nemá žádný vliv na kvalitu. Kontrolujeme také neporušenost uzávěru. Vypoulený korek svědčí o takzvaném druhotném kvašení, kdy se do vína dostala nečistota v podobě kvasinek a víno znehodnotila. Po otevření lahve víno často perlí. Také se vyskytují vady korku, proto před podáváním vína přičichneme k uzávěru a ověříme, zda není cítit plísněmi.
Naši odborníci všechna námi prodávaná vína osobně znají a jsou schopni nemoc včas odhalit, přesto existuje možnost, že se k takovému vínu zákazník dostane. Zde je potřeba ( i s otevřeným vínem ) v dané prodejně žádat reklamaci.
Jaký vliv má pití vína na psychické a fyzické zdraví člověka?
Dobré a kvalitní víno má při rozumné konzumaci, cca 4 dl u mužů a 2 dl u žen, blahodárné zdravotní účinky, což dokazuje mnoho studií prestižních institucí. Přitom není podstatné, je-li víno bílé, červené či růžové.
Jaký rozdíl je, když si víno koupím v hypermarketu nebo ve specializované vinotéce?
Milovník dobrého vína nemůže volit jinak, než nakupovat víno u oborníků. Je pro to mnoho rozumných důvodů.
Odborníci ve VINOGALERII Vám pomůžou s výběrem a ochotně poradí, protože mají se sortimentem osobní zkušenost a odborné znalosti.
Další výhodou je podpora domácího trhu, konkrétního vinaře a konkrétního prodejce. Supermarkety vlastní nadnárodní společnosti a finance se rozplynou neznámo kde.
Osobní přístup ke každému zákazníkovi a radost z nakupování – to je to, co Vám žádný „nadnárodní řetězec“ nabídnout neumí.





